...Vánoční pohoda u nás doma a okolí...
Prosinec za námi...nový rok už není jen za rohem, ale jde nám směle naproti, všude kolem sebe vidíme načančané výlohy obchodníků, lákající na předvánoční slevy, vánoční slevy a samozřejmě po vánoční slevy. Jsme obklopeni hesly: bohaté, štědré vánoce, láska, domov, nejkrásnější vánoční dárek...a spousty dalšího. Každý den na nás útočí nové a nové podměty jak ty letošní vánoce udělat ještě dokonalejšími než jsou.
Je to opravdu o tom? A nebo bychom měli být o svátcích především v klidu a s lidmi na kterých na záleží? Poučných článků jak být doma s rodinou nalezneme na internetu nepřeberné množství, ale já mám stále pocit, že Český národ ne a ne pochopit o čem tyhle svátky opravdu jsou. Nu což budu věřit, že jednoho dne se to změní a dáme Vale tomu vánočními šílenství.
Ačkoliv tady jsem začala psát užívání si svátků, očekávali by jste článek plný pohody a voňavoučkého cukrovíčka s kulisou koled. Omyl. Už pátým rokem se moje vánoce nesou ve studijním duchu. Což do pohody a klidu má hodně daleko. Celý prosinec finišujete semestrální práce, aby jste ještě před svátky získali všechny zápočty a pak se už jen připravovali na zkoušky.
Jak tak sedíte každý den u stolu a smolíte jednu větu za druhou, vaše oko najednou spočine na kalendáři a vy zjistíte: aha za týden chodí Ježíšek....aha to bych možná měla vyrazit na nákupy. A tak téměř na poslední chvíli kupujete dárečky pro své nejmilejší, aby Ježíšek nepřišel o žebrácké holi.
Poslední den ve škole a můžete si oddychnout...ale vlastně ne....zjišťujete, že není ani jeden druh cukroví...natož vánočka....takže máte povolenkou jen na jeden Lazy Day ...a pak už se z trouby line vůně vanilkových rohlíčků, lineckých prasátek a kokosek :)
Sladká tečka na závěr?? ...domácí vaječňák...ale ne jen tak obyčejný....rok co rok máme upgrade...základem jsou domácí vajíčka, místo rumu dáme Myslivečka a letos jsme přidávali vanilkový lusk...musím říci jedna báseň. Lahodnější v krámě prostě nekoupíte.
Než se nadějete, tak tu máme ten osudný den.
Den na který se celý rok těšíte.
Den, kdy se plní přání.
Den o němž víte, že bude opět nezapomenutelný.
Ráno rozvoníte kuchyň čerstvě upečenou vánočkou. Zlaté prasátko nebude ani letos. Pokoušela jsem se několikrát, ale nikdy nepřišlo. Ještě, že máme tu krásnou kofoláckou reklamu...tak nikdy nezklame :) Doma se o slovo hlásí borovička. Krásně urostlá a chundelatá. (opravdu, krásnější stromek jsem neměli.) Ozdobičky na místa, dekorační četa připravena. Nejprve světýlka, jež jsou následována jednou kouličkou za druhou. Hotovo. Stromek ve své celé kráse dominuje místnosti a vy se na něj nemůžete vynadívat. Den se pomalu vleče. Sledujete všemožné pohádky a potajmu ujídáte cukroví.
Večer už klepe na dveře. Oblékáme se do slavnostních šatů, aby tento večer byl opravdu nezapomenutelný. A pak se vrháme na jídlo. I když na zlaté prasátko nehrajeme, přeci jen toho za ten den nesníte a jste notně hladoví :D
Slyšíte?? Už zvoní zvonek...to u nás byl asi Ježíšek :) Přichází nejoblíbenější část večera. Rozbalování. Jako malá jsem se nejvíce těšila na svoje dárečky. Teď mě nejvíce zajímají dárky ostatních a pozorování jak velkou mají radost...(asi jsem už dospěla :P)
Pokochat se dárečky, shlédnout ještě pohádku a pak hurá na kutě.
Není tohle ta opravdová vánoční pohoda? Jen tak být a užívat si? Nechat všechno vlastnímu osud a pak vám vznikne nezapomenutelný večer. Večer ze, kterého si pamatujete, jak se maminka tváří když rozbaluje nové náušničky. Jak se Vratik uvelebí na nový spací vak, či jak tatínek nevěřícně zírá na množství knížek, které dostal. :D
To jsou ty pravé svátky.
S láskou
A.
Žádné komentáře:
Okomentovat